Byl jsem povolán v otázce velice delikátní události k mudrci Nicholasi Matterazzimu. Stařec nám nastínil nemilou novinu která otřásla celým světem Pathfinder society. Sešel jsem se zde já, krajanka a lučištnice z Quadiry jménem Allen, Cheliaxský pulčík jménem Quinn, Taldorská čarodějka jménem Rivean a Samsaranský žoldnéř a válečný kněz Shiva.Podle všech informací nedávno zesnul velevážený Pathfinder Targos Min-Kathee, obrovská kapacita v oboru, filantrop samaritán a bohyně ví co ještě. Tento Katheeran měl jako každý pathfinder mnoho přátel i nepřátel, kdekomu jistě zkřížil plány a tak je zcela logické že jeho smrt jen málokdo považuje za přirozenou.
Zde přichází na řadu naše vyšetřování v otázce jeho úmrtí, pod velice směšnou zástěrkou doprovodu jeho ostatků do jeho rodného města.V pravdě kdyby se nejednalo o mého “krajana” a celá mise by nezahrnovala cestu do mé domoviny, nejspíš bych se vymluvil na nějakou neodkladnou záležitost.Protože cestování lodí se nejspíš ukazuje decemvirátu jako neekonomické a časově příliš nákladné, procházíme portálem který nás přenese přímo do Lopulu. Několik nádechů v horkém vzduchu a zježily se mi všechny vlasy na hlavě. Domovské pouště na mne zavolaly a já jsem po dlouhé době měl pocit že jsem v bezpečí.
Rychle jsem takovou pošetilost zahnal a začal být ostražitější. Neměl bych se utápět v sentimentu kdykoliv se mi přihodí něco takového…Lopul bylo malé městečko postavené převážně ze stanů. Uličky které zde samovolně vznikly byly zasypány zbožím a každý zde měl něco k prodeji. Dominantou všeho byly dvě zděné budovy z pálených cihel. Targosův dům byl ten větší. Chvíli jsme chodili kolem a družina si porůznu něco zařizovala. Rivean měla neustále nějaké poznámky ohledně necivilizovanosti tohoto místa a proklínala náš rodný jazyk. Tihle Taldořané jsou opravdu legrační, jen se musí dát pozor aby jich nebylo víc na jednou, jinak se začnou brát moc vážně. Konečně jsme se vydali ke vstupní bráně.Dům byl hlídán kelishskými strážci. Po prokázání jsme se dostal dovnitř. Otevřel nám jakýsi muž s popelavou pletí a rukama obvynutýma obvzy.Informoval nás že Targosovo tělo se připravuje k balzamování a že se k němu může přiblížit pouze pověřený kněz Pharasmy.Rozhodl jsem se že se vydám za ženou která povede naší karavanu, jistou Jamila al-Shafah.Shiva prohlásil že bude lepší zůstat na místě a hlídat kněze. Uznal jsem že to je dobrý plán. Rivean zůstala s ním a tak jsme já Allen a Quinn šli za vůdkyní karavany.
Došli jsme sotva k jejímu stanu když se na ulici objevil Shiva a začal nás chvatně volat zpátky. Než jsme k němu dorazili už se městečkem rozeznívaly ruční zvony. Podle všeho byl kněz podvržený a pokoušeli se zneuctít Targosovi ostatky černou magií.
Zajetí neunikl do náruče smrti pouze samotný kněz Zakeer, vůdce místního stoupenectví Lamashtu. Jali jsme se jej vyslýchat, použil jsem metodu z učebnice “Klíč k pravdě” z kapitoly 12. Méně oleje je někdy více. Nedostali jsme z něj nic jiného než že jednal na vlastní pěst a z vlastního rozhodnutí. Nicméně jsme se dověděli že Targos zahynu na otravu jedem, nikoliv přirozenou smrtí...vida…Nezbylo nám než si dát během cesty větší pozor, na nebezpečenství ze strany uctívačů šakalí děvky.
Provedl jsem na Targosově těle kontrolu a balzamování, aby vydrželo cestu přes poušť. Při tom jsme zkontrolovali jestli m nebylo něco uzmuto. Vypadalo to v pořádku.V karavaně paní Jamily bylo několik osob které se drželi dříve v blízkosti Targose, podivuhodný taldorský žoldnéř Gaspar Du Mar, osirionskej prodejce vody - Hokama Pashket a qadirský obchodník Gaspara - Mahmoud.
Cesta v této společnosti byla velice klidná, ač podezřelá.Zastihlo nás několik písečných bouří až při jedné nás přepadla jednotka polo-orčích nájezdníků na vrcích. Velice rychle jsme je porazili ale v písečné bouři sen nám ztratila naše karavana.
“Kdo neuštve velblouda je posera!”
Několik dní jsme je stopovali až jsme je našli. Všichni byli mrtví až na taldořana Gaspara který držel v zajetí Jamilu. Měl sebou i hrdlořezy půl-orčího plemene se kterými jsme se již dříve setkali. Zaútočili jsme ze zálohy a nepřítele zdecimovali. Gaspar byl tím kdo vnášel chaos na Hedvábnou stezku, pustošil karavany a kradl.
Jamila nám poděkovala za záchran a nakonec jsme z ní dostali že to ona podala Targosovi jed, na jeho vlastní přání. Rozhodli jsme se že předáme Jamilu zákonům v Katheeru.Zbytek cesty byl vlastně až nepříjemně klidný.
Targosovo tělo bylo předáno do chrám aby později bylo předáno do rukou kněží v chrámu.
Zůstala už jen jedna otzáka...jak se sakra dostaneme zpátky do Absalomu…?