Zasněžené ráno vás v Absalomu zastihlo asi tak rychle jako příchod zdejší zimy. Bylo to rychlé a... nečekané po vánocích strávených v krátkých rukávech, pro ty otužilejší. Týden po oslavách nového roku přišel dopis od jistého Nicholase Matteraziho, pathfinderského učence a zasloužilého člena společenstva. Společenství zase jednou potřebuje vaši pomocnou ruku. "Sejdeme se v Puddles v lokálu U Provlhlýho šumaře" hlásá na konci dopis podepsaný výše zmíněným mudrcem, označený pečetí Grand Lodge."
Kráčím roztávající břečkou přes Puddles a poslouchám kolemjdoucí, co se děje. "Už se zase ten a ten ztratil, to už je další.""Víš, že ten a ten říkal, že v noci viděl kostlivce?""Slyšel jsem, že tam zase někdo volal o pomoc, že jej chtějí utopit, ale když dorazil, tak viděl jen kruhy, ale nikde ani živáčka." Divná to čtvrť, nerad sem chodím, pro pár stříbrných jsou zdejší schopni se navzájem zabíjet, jiné zase baví zevlit a žebrat na tupláky obvykle nepitelné břečky. Jo, najdou se tady i slušní lidé a slušné podniky, ale je jich jak šafránu. Proč zrovna tady? Kdyby to nebyl sám Matterazi, asi bych to odmítl. Ale to už vidím vývěsní štít "Provlhlý Šumař". Podle vhledu jeden z toho mála slušnějších podniků. Zeptám se barmana, kam zajít v tomto podniku, abych našel cestu a on mě poslal po schodech do soukromého salonku. Zde kromě Matteraziho již čekal muž s ornamenty kovadliny, lehce jsem si vzpomněl, že by se mohl jmenovat Vamp, a lučištnice s rysy odkazujícími na Quadiru. Krásná to země, bych se tam mohl někdy zase vypravit. Nalil jsem si víno a čekal dokud nedorazil jako poslední půlork Terdak. Nicholas Matterazi nás seznámil s problémem, že jeho příteli Yargos Gillovi se dostala do rukou zvláštní kódová kniha. Od té doby se začali v Puddles objevovat přízraky, ztrácejí se lidé a on má pocit, že je s tou knihou spojitost. Prý se máme za ním vypravit přes celé Puddles do putyky "U přilbice".
Cesta břečkou byla otrava, zvlášť, když jsme se v dané putyce dozvěděli, že právě před chvílí nás předehnali nějací pořízci a Yargose nám před nosem unesli. Vyrazali jsem za nimi a dohnali je práve vě chvíli, kdy se dotyční rozhodli námi hledaného spolu s několika dalšími shodit z útesu do ticha. Byla to krátká steč, výměna ostrých argumentů a kouzel, kterou jsem zvládli a podařilo se nám zajatce zachránit a jednoho z útočníků zajmout. Patřil ke gangu Nessia Malteze a šli právě pro onu knihu, kterou pak nesli rovnou do nevěstince Cukr a bič. Vyrazili jsme tam a Yargos nám vyprávěl o dávné operaci Taldoranských a jejich přísaze, že dobyjí Absalom. Což se jim nakonec nepodařilo, nicméně přísaha stále trvá a Yargos je svým neuváženým jednáním povolal ze záhrobí.
Poté jsme si všimli signálních světel nad městem. Yargos zbledl a vzpomněl si, že tato kombinace měla započíst útok na městskou sýpku. Chvíli jsme debatovali, zda dohnat dotyčného s tím, že do sýpky vyšleme někoho jiného, nakonec jsme vyrazili přímo tam. Ještě že tak, muselo by tam být spousta mrtvých strážných, takhle tam Vamp naběhl a svou mocí s nemrtvými asasíny provedl krátký proces. Pokračovali jsme rovnou do nevěstince, ale tam jsme se díky Vampovým úplatkům a znalosti zdejší bordelmamá dozvěděli, že dotyčný odjel pryč a dokonce i kam.
Sotva jsme vylezli, všimli jsme si dalších signálních světel. Yargos nám osvětlil, že tyto už znamenají přímé ohrožení. Pokud ve chrámu Abadara za městem bude přerušena mše, armáda zaútočí na město. Vyrazili jsme tedy zabránit nepříteli mši přerušit. Co nás vlastně překvapilo bylo, že nepřítel hrál mši. Jakási malá nemrtvá dívka nechala hrát svého ochránce gargoyla na varhany, kdy sva další nemrtví postávali poblíž. Chvíli jsme uvažovali, co s nimi, ale když Vamp zapředl hovor s danou dívkou o kráse varhaních koncertů, trošku jsme si oddychli a rozhodli se nevyrušovat. Hudba to byla krásná a když mše skončila, spadl nám kámen ze srdce. Ale co s nimi? Dozvěděli jsme se, že dotyčná patří také do linie Nessi, o jejím otce, jež vedl útok, a nám vše začalo hned zapadat. Vamp ji pozval na koncert k námi hledanému (neprozradíc, že je to její příbuzný) a původně ji chtěl poslat kočárem do náruče stříbrné krusády. Vozka však i s kočárem práskl do bot a podrážděná malá Nessi div na nás nevlítla.
Nezbylo nic jiného, než na koncert s novým Nessim vyrazit pěšky. Nessinka nás sledovala z výšky na své gargoyle. Nakonec jsme se doplazili k věži bývalé předsunuté hlídky a Nessinka se nakonec zvědavě zeptali, zda-li to je místo toho koncertu. Stráže už nás zmerčily a šli ohlásit náš příchod. My kývli, že ano, tak se tam rozlítli podívat. Najednou slyšíme řev a v tom jsme si uvědomili, že místo milého setkání je to rodinná hádka.
Tak jsme tam vlítli, nechali strážce utéci a vyběli akorát ve chvíli, kdy se Nessimu podařilo přemoci gargoylu. Nicméně Vamp dotyčného zle proklel a mě již nečinilo problém oslabeného protivníka z boku překvapit a odzbrojit, aby byl v následujím okamžiku doražen. Nessinka zmateně stála nad mrtvolami svého příbuzného a svého strážce gargoyly, tak jsme se rozhodli ji nechat být a ukončit samotný útok. Našli jsme knihu, našli Yargos našel signál odvolání útoku. Nessinka se hned poté s námi rozloučila, že ji otec volá a když se rozplynula, jako by se zvedla deka zasmušilosti z celého města.
Odměna vyjednaná Vampem nakonec byla tučná, vždyt jsme zachránili naše město od pohromy. Já se rozhodl vytáhnout své sourozence a několik modelek na párty, máme koupil velkou kytici a tátovi lahev kvalitního uleželého rumu. Když se mě ptali, co se děje, tak jsem jen pokrčil rameny a prohodil něco v tom smyslu, že je mám rád.
Comments