Pathfinder Society 15. - Temné Vody

Přítomní: Aarin Silvercloak Hashirama Millus

Hlášení z prvního úkolu Paladina bohyně Shelyn, jménem Aarin Silvercloak. K událostem níže popsaným došlo zimního času, podle všeho velmi brzy po tom co se skupin Pathfinderů, ke které jsem byl přiřazen, vrátila z předchozí mise.

Náš úkol zněl jednoduše, vyrazit do staré a již drahnou dobu opuštěné akademie Tri-towers yard. Na tomto bohy zapomenutém místě jsme měli nalézt jistý prsten, který se na tomto místě před leti ztratil. Akademie bývala nádherným místem, plným života a studnicí učenců. Zemětřesení ji však proměnila v pobořenou sutinu, jejíž spodní patra zaplavila voda.

Ze skpiny pathfinderů se na tuto výpravu vydal Jednooký samurai Hashirama a mnich z Iroriho kláštěra jménem Millus. Moji noví druhové měli informaci o tom že jistá šlechtična z bohatší čtvrti města, přišla v klášteře o dceru. Můžeme se pokusit jí dopravit to co jí z děvčátka zbylo. Byl jsem si jistý že tento úkol bude jednoduchý a že se nám jej podaří rychle vyřešit. Pověrčivci sice vykládají že stará stavba je sídlem stínů a že mrtví zde nedokáží spočinout a tak věčně bloudí světem živých.

Oba členové naší nové kumpanie byli velmi skeptičtí a rozhodně nesdíleli moje nadšení. Neustále říkali že máme málo lektvarů na léčení a nejsme dost připraveni, ale je přece hloupost myslet si že jsme málo vybaveni když za námi stojí Milosrdná Shelyn. Věděl jsem že je to od nich bláhové a tak jsem je přesvědčil že se v případě potřeby o jejich zranění postarám.

Dorazili jsme na rozsáhlou zahradu Tri-tower yard. Tíživá atmosféra naplňovala naše srdce strachem, jen světlo Věčné růže rozdmýchávalo plameny odvahy které prozářili toto místo světlem.

Hashirama i Millus se drželi dál za mnou, pravděpodobně jsem byl zvolen za mluvčího, asi má dobrá pověst předešla mne samotného. Pozdravil jsem se s mužem který zde sekal dříví. Jmenoval se Deriss Melrichen. Vypadal velice unaveně a tak nějak výstředně. Tušil jsem že něco nebude v pořádku. Řekl nám několik nesouvislých vět kterým se nedalo moc věřit.

Neustále motal dohromady něco o mrtvých, o své dceři a učitelce, zkrátka to neměl v hlavě v pořádku. Hashirama s Millusem se pak rozhodli že vchod musí být v malém jezírku které bylo plné nechutných slizkých kulovitých předmětů a špíny Krom utržené ruky jakéhosi umrlce našli veliký špunt a když se ho pokusili vytáhnout zaútočili na nást podivní vodní brouci. Ty kulovité předměty byly jejich vejci. Krátká potyčka vyústila ve chvatné otevření ucpávky a za okamžik byli brouci pryč. Sestoupili jsme do podzemi a zabránili Derissovi aby se vydal na sebevražednou výpravu.

Povídačky nelhaly! Bylo to tu plné duchů! Mrtví kteří netušili že jsou mrtví, navěky uvěznění v ciklu toho co byli zvyklí dělat. Děti sedící v lavicích, učitelé kteří zdánlivě píší na tabule. Bylo to děsivé a smutné zároveň.

Průzkum katakomb nám vydal na milost několik mrtvých a jejich majetek. Nechtěl jsem si brát ni z toho co patřilo zesnulím, krom štítu který patřil někomu koho jsem znal.

Dostali jsme se do potyčky s několika ghůly a temným duchem který posedl mrtvé tělo malého chlapce. Byla to lítá bitva a všichni jsme si odnesli svoje šrámy. Dokonce mám pocit že jeho spáry vytrhávali tělo přímo z mojí duše. Dostalo se nám dokonce takového překvapení že jsme nalezli malou dívenku která jakoby byla časem nedotčena. Na prstě měla onen hledaný prsten se salamandrem a rubínem. Vynesli jsme ji tedy na světlo a odevzdali její rodině. Její matka se ukázala jako Cheliaxanka, uctívající Asmodea. Byl jsem znechucen, byl jsem odhodlán to dítě odnést a už se nikdy na její práh nedostat. Dokonce urazila přenádhernou Shelyn, jak se ta ubohá a pošetilá žena odvážila něco takového říct. Moji druhové mě však přesvědčili abych děvče odevzdal její rodině. Pro mne bylo důležité aby se dívka dostala k léčitelům a tak jsem s největším sebezapřením poslechl. Ať je Věčná růže milostivá vůči bláhovosti lidu Cheliaxu.

Náš úkol byl splněn, nikdo nezemřel a bylo umlčeno několik trádajících duší. Naučil jsem se spoustu věcí, pro příště třeba to, že nikdy nemáme dost lektvarů…

Aarin Silvercloak, paladin bohině Shelyn

(za chyby se neomlouvám a všechny vás nenávidím!)